Pátrání po Pon Farr I, II

15. ledna 2014 v 21:21 |  pojmy a dojmy - fanfiction

část 1 + 2 z 6
Obsahuje: Star Trek (TOS), Gene Roddenberry



S použitím Wikipedie, webu Databáze knih, knih o Star Treku, knihy Všechno je jinak od Ondřeje Neffa a předmluvy Davida Gerrolda ke Klasickým příběhům 2.
Nejsem Popelka, abych ještě třídila, co je z kterého pramene.

1) Cesty k novým vesmírům
2) Překročení všech hranic
3) Pátrání se rozšiřuje
4) Konečně Pon Farr
5) Vynálezy a počítače
6) Nejtemnější hlubina - slash

1) Cesty k novým vesmírům

Když přišel Gene Roddenberry (nadále zde jen GR) v 60. letech s koncepcí nového scifi seriálu, nezačínal na zelené louce. Už předtím se občas objevily filmy a seriály s podobnou tematikou. Zároveň v 60. letech v plné síle zuřila válka studená a k tomu několik horkých. Říše Zla a Říše Dobra se udržovaly navzájem v křehkém příměří, s vědomím, že konflikt mezi nimi by sice zničil celou Zemi, že ale ustoupit nelze.

Ale 60. léta byla také dobou, kdy vznikaly revoluce. Ženy začaly užívat antikoncepci a mluvit o emancipaci. Američané přistáli na Měsíci. V Anglii čtyři vlasatci bušili do kytar a místo zpěvu ječeli. (Dnes by svými vzorně učesanými vlásky, bílou košilí a oblekem budili mnohem větší pozornost než tehdy.) Dolní okraj sukní vylétl tak vysoko, že jen módní guru dokázal určit, co ještě je minisukně a co je jen širší pásek přes boky. Kdo mohl, nechal si narůst vlasy co nejdelší. Když se stal mistrem světa v boxu poprvé černoch, byť Američan jak poleno, roznesly tuto událost po celé Africe tamtamy. Kolonie vůbec vypovídaly poslušnost a chtěly si své země vykořisťovat samy. V hojnější míře se nechalo fotografovat UFO. Televize přestala být přepychem i v rodinách, kde každou minci několikrát obrátili v rukou. Války popohnaly technický pokrok až k letům do vesmíru a vesmír lákal, zdál se být nadosah a ve scifi také byl.

Scifi se v té době dělila na několik hlavních proudů. Na ten, kde lidé úspěšně létali do kosmu dobývat nové světy; na ten, kde vedli vítězné války proti mimozemšťanům; na ten, kde kladný hrdina vedl partyzánskou válku proti mimozemským dobyvatelům (až do vítězného konce - konec spoileru); na ten, kde kladný hrdina zachraňoval spoře oděné krásky z chapadel, pařátů atd. zlých mimozemšťanů; na ten, který nikdo nečetl a který se zabýval otázkami smyslu života; a na ten, kde se víc než vesmírem létalo časem.
Nic nového pod sluncem (Alfou Centauri počínaje až Zubeneschamali konče) už scifi přece vymyslet nemohla?


2) Překročení všech hranic

Jistý GR cítil, že má-li v takovéto době trochu upoutat pozornost, chce to opravdovou pecku.
Mimozemšťana na můstek!
Ženu na můstek!
Černocha na můstek!
(No dobře, tak aby se mi tam vzájemně neušlapali, může tam být třeba černoška…)
Asiata na můstek!
Rusa na můstek! (Od 2. řady.)

A žádné dobyvačné války ani války s mimozemšťany, ale průzkum vesmíru! Lidé spolupracující s jinými lidmi i s ne-lidmi, lidé budoucnosti, kteří nepotřebují snít o lepším zítřku, protože pro ně je to dnešek, a kteří právě posunují hranice všech svých možností.


Z mnoha vlivů, které udělaly ze Star Treku jedinečný fenomén, se věnuji nejprve těmto třem hlavním:
1) Posunutí hranic do neznáma
2) Vztahy mezi postavami
3) Vynikající autoři seriálu

ad 1) GR byl rebel a provokatér. Ono posadit Asiata na pilotní křeslo v době, kdy probíhala válka s Vietnamem (a pár let po válce s Koreou), mít jako spojovacího důstojníka (!) černošku, překrásnou Uhuru se stejně svahilským jménem*1 jako měla první hubená modelka Twiggy, mít tam Chekova s ruským přízvukem, když ještě neskončil džihád mccarthismu, mít mimozemšťana, byť polovičního, jako prvního důstojníka a tím i prvního zástupce kapitána, a ještě se tvářit, že tohle všechno je/bude v budoucnosti lidstva normální a obyčejné - no, ve scifi, v literatuře o nemožném, je možné všechno.
Tedy - skoro všechno.
Už tehdy bylo nemyslitelné, aby si autor prosadil svou vizi, aniž by bral ohled na ty, kteří jeho vizi realizovali a ti zase na diváky. Už tehdy se točily pilotní díly, promítaly se cílovým skupinám a upravovaly se podle jejich reakcí. (Malá zábavná vsuvka ode mě, jak to mohlo vypadat:
GR: "A co takhle mít mimozemšťany přímo na palubě Enterprise?"
Ostatní: "Jako že budou navzájem zabíjet?"
GR: "Ne ne ne, jako členové posádky, třeba vědci nebo tak."
Ostatní: "Ten Gene se zbláznil! Kapitán Kirk bude velet zeleným mužíčkům s chapadly!"
GR: "Já spíš myslel inteligentní rosol, který komunikuje telepaticky..."
Ostatní: "Rosol! Ty ses zbláznil definitivně! To opravdu přitáhne lidi k obrazovkám!"
GR: "No tak by mohli vypadat víc lidsky, no... jenom hlavu by měli jinou, velkou, protože mají větší mozek..."
Ostatní: "Ani dolar na takovou pitomost, ani dolar, povídám!"
Další den GR, už smířlivěji: "Říkali v maskérně, že kdyby se udělaly zvláštní uši, třeba špičatý, tak by to udělalo obrovský dojem a za pár šupů."*2

No ale když se lidé nebudou mlátit po palici s mimozemšťany ani podléhat půvabným mimozemšťankám, na co vlastně budou diváci celý seriál civět? Na nekonečný vesmír, kterým se Enterprise pět let prodírá?
Enterprise skutečně letí za hranice známého a prozkoumaného vesmíru, objevuje nové světy, nové (druhy) života a nové civilizace. Mnoho světelných let od Země proniká kupředu galaxiemi, které člověk nikdy předtím neviděl. Takto se to říká v úvodu každého dílu seriálu a o nic víc než zkoumání všeho možného tam opravdu nejde.

ad 2) Stejně důležité jako objevování nového jsou ale vztahy mezi posádkou navzájem a zvláště mezi ústřední trojicí. V tomto se projevila Genova genialita.
Spock, mimozemšťan, konkrétně Vulkánec, je charakteristický svou precizní logikou a tím, že nepodléhá běžným emocím, snad jenom údivu nad počínáním svých lidských spolupracovníků.
Doktora McCoye opravňuje dávné přátelství s kapitánem Kirkem k tomu, aby mu mohl říkat Jime, k motání se na velitelském můstku v nejméně vhodné okamžiky a k připomínání humanity i ve vztahu k mimozemšťanům, s výjimkou Spocka, do něhož naopak rýpe každou chvíli.
Kapitán, jehož jméno se po pilotním dílu ustálilo na James Tiberius Kirk, je ještě poměrně mladý. (Zde zřejmě zapůsobil kult mládí 60. let - jak Kennedy, tak Gagarin.) Rozhoduje se sám, chce však znát názory druhých a přihlíží k nim při řešení všech problémů. Vždy se snaží najít rovnováhu mezi požadavky Srdce a Rozumu, které reprezentují logická mysl bez emocí (Spock) a soucit a láska k živým bytostem, také občas i připomínka svědomí (McCoy).

3) Televizní scifi seriál roste a padá s kvalitou příběhů, protože na náročné efekty (na rozdíl od filmu) nejsou peníze ani čas. GR proto zadal své sekretářce úkol, aby sepsala výtahy příběhů z dostupných scifi antologií, a kromě jiného tím získal i přehled vhodných povídek a autorů.
Toto je pouhý výběr těch autorů, které považuji za významné z hlediska zaměření celého článku:
Harlan Ellison, sám stvořitel mnoha vesmírů, jeden z nejkontrover­znějších a nejprovokativ­nějších spisovatelů scifi, jehož příběhy nabourávají různá tabu.
Norman Spinrad, autor románu Naštvěte Jacka Barrona z let 1967/68, jehož jazyk i styl představují ostrý (!) útok proti bariéře pruderie ve scifi. Román vycházel v časopisu New Worlds, který se jeho odpůrci pokusili zlikvidovat. K tomu jim posloužily některé naturalisticky vylíčené scény z hrdinova intimního života. (A mimochodem, Spinradovi vyšla povídka také v antologii od Playboye.)
Theodore Sturgeon - napsal Malého vraha a Víc než člověk; pro Star Trek epizody Dovolená a Čas amoku. V Čase amoku, vysílaném v r. 1967, se poprvé objevuje termín Pon Farr a Spockovo neochotné vysvětlení tohoto jevu. V témže roce vychází i Sturgeonova povídka Kdyby všichni muži byli bratři, dovolil bys některému, aby si vzal tvou sestru? týkající se incestu.
Robert Bloch - autor Psycha, Vlaku do pekla, Hračky pro Julinku (Blochův oblíbený Jack Rozparovač). Pro Star Trek napsal epizody Návnada, Vlk v ovčinci, Z čehopak se vyrábějí děvčátka?
Vonda N. McIntyre - Pátrání po Spockovi (viz název mého článku Usmívající se), Khanův hněv, ale také, byť mimo žánr Star Treku, O Bílé mlze, Trávě a Písku.


Toto jsou takové ty viditelné části ledovce. Příště se ponoříme pod hladinu.

* * *

Poznámky:
*1) Uhura znamená svahilsky "svoboda" a značilo to podporu osvobozeneckým hnutím v afrických koloniích. Fanoušci později přidali křestní jméno Nyota, což je opět ve svahilštině "hvězda" a což GR mlčky akceptoval, zatímco modelka Twiggy zůstala žirafou.

*2) Vulkánec měl mít původně rudý oblek a ocas. Když Leonard Nimoy v této maškarádě odmítl hrát, ocas odoperovali a uniformu vyfasoval ze skladů Enterprise. Zůstala jen mefistofelská ofinka a obočí a hlavním poznávacím rysem se staly špičaté uši. S elfy si ho tehdy nikdo kvůli uším splést nemohl, ti se drželi v královstvích fantasy a pohádek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama