Hrdý Yaqui - povídky od Greye

19. března 2014 v 20:50 |  knihy, povídky a filmy
Tyto povídky napsal Zane Grey.
přel. Hanín Kosar (1932), il František Ulč, nakl. Návrat Brno, 1998, podle překladu angl. originálu vydaného u nás nakl. Novina, Praha 1932.

* * *

Výborné povídky, jen trochu nesourodě vybrané. Hrdý Yaqui, Hrdý otrok, Tygr a pravděpodobně i Stopař vlků jsou jakoby místní lidová vyprávění, která tak díky ZG nezanikla. Tappanův mezek a Lovec gumy jsou životními příběhy osamělých mužů. A Don - pes Don se vyskytuje u Zaneho ve více knihách, musel na něj zapůsobit opravdu nesmazatelně.

Hrdý Yaqui - Yaqui je jméno jednoho z posledních náčelníků kmene Yaqui. Kdysi veliký kmen už nebojuje o svou zemi, ale hledá místo, kde by jeho poslední hrstka mohla přežít. Najde ho až úplně na západě, z jedné strany chráněno mořem, z ostatních tří pouští - údolí s pramenem vody, stromy a pastvinami. V potoku se bohužel nachází zlato a to nakonec přiláká mexické vojáky, kteří získají zlato i indiánské otroky pro práce na plantážích.
Montez je Brazilec a v Mexiku pouze dočasně pracuje. Perez je synem plantážníka, jehož pozemky sousedí s plantážemi rodičů seňority Dolores. Není divu, že Dolores a Perez se mají podle dohody vzít a Montez může jen vymýšlet plán, jak to překazit. Ale postupně ho vymyslí a Yaqui, přesněji jeho touha po pomstě, v něm hraje nezanedbatelnou roli, proto ho nenápadně podporuje a pomáhá mu. A tak se v den svatby skutečně stane to, co už čtenář tuší...
ZG sice zřejmě zpracovává místní pověst, ale působivě; tohle by obstálo i mezi mistry hororu.

Tappanův mezek - Tappan a Jenet, prospektor a občasný nalézač zlata a jeho dá se říci schovanka, v příběhu o lásce a zradě i o lásce a věrnosti. Cesta Údolím smrti i cesta dolů do údolí - do smrti pro jednoho z nich.
Barvité popisy všech krajin, kterými Tappan se svým mezkem Jenet prochází.

Hrdý otrok - opět evidentně zpracovaná pověst. Náčelník kmene Crowů Siena to nemá v životě jednoduché. Při setkání s bělochy získá pušku a (nekonečné) množství nábojů, což zachrání jeho kmen před hladem, pak je ale přepadnou Creeové a udělají si z nich otroky. Jak už to tak bývá, náčelníkova dcera Emihiyah se do Sieny zamiluje (a on do ní) a když pak přijde hladová zima, je Sienova čarovná střílející hůl to jediné, co může všechny indiány zachránit. Protože Siena byl při sjednávání podmínek příliš stručný, dojde ještě k mnoha nedorozuměním, než je jeho lid skutečně svobodný a odejde si hledat nový domov. I konec je dobrý, napínavý.

Tygr - tak tohle je méně povedené. Tygr je slepý a hluchý jaguár, lidožrout vycvičený zlým Bernardem, který ho poštve po stopě Augustina, jehož podezřívá, že miluje jeho ženu Muellu. Muella se pochopitelně vydá Augustina zachránit, v džungli zabloudí oba a kruhem se vrátí k haciendě. Tygr tam na ně už čeká - (spoiler) mrtvý vedle mrtvého Bernarda.

Lovec gumy - hodně psychologický a hodně dobrodružný příběh plný zvratů. Manuel je lovec gumy, zločinec v tom smyslu, že těží gumu způsobem, který stromy zničí. To pak samozřejmě kazí obchody, dokazuje se to ale hůř než obchod s otroky. Svaz místních obchodníků se rozhodl proti oběma činnostem přísně zakročit.
Manuel s tajuplným seňorem najde a vytěží spoustu gumy. Jsou však přepadnuti Cashiby, kanibaly. Seňor obětuje svůj život za Manuela - a taky svůj kabát, v jehož kapse je zápisník, z něhož vyplývá, že oba milovali tutéž ženu, což si navzájem nepřiznali. Toto poznání a cesta džunglí promění Manuela, takže když může zachránit dvě děti Cashibů, zachrání je, i za cenu vyhnanství do divočiny.
Škoda, že je to jen povídka, byla by to dobrá kniha.

Don - pes, ne řeka. Ten pes, co je s tímto jménem také v knize Poslední z prérie a co je mírně zidealizovaný a se šťastným koncem pod jménem Princ popsaný v knize Dobrodružství Kena Warda. Pes, který pomáhal lovit živé pumy.

Stopař vlků - Obrovský vlk-samotář zvaný Old Gray sužuje rančery natolik, že vypíšou odměnu 5 000,- dolarů, přesto vlk všem svým pronásledovatelům úspěšně uniká. Až se po jeho stopě vypraví stopař Brink a po půlročním nepřetržitém pronásledování Old Graye doslova uštve. Odměnu však odmítne.
Tady jsem až při psaní obsahu pochopila, že nešlo o toho vlka, ale o vytrvalost muže, momentálně lovícího nepolapitelnou šelmu; lovec vítězí díky větší chytrosti, vytrvalosti, předvídavosti a zkušenostem z minulých lovů.
Nepřestala jsem sice fandit vlkovi, ale už chápu, proč to ZG napsal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama