Čtení z ruky - kniha

23. září 2014 v 20:42 |  knihy, povídky a filmy
Marjolinová Romayne, Reinerová Hannah
př. Jarmila Vegrichtová, ISBN 80-7207-127-0,
(nakl. Element Books Limited 1997), Volvox Globator 1998, Praha.



Malá knížka s 56 stranami, na kterých je vše důležité: úvod, příprava prostředí, ruce (typy), hlavní čáry, hlavní pahorky, předpovídání, výstrahy týkající se zdraví a prsteny, chiromantická tabulka (tím se myslí praktický příklad), závěr, další četba, rejstřík; spousta hvězdiček a paciček. Zabývá se více čtením daných vlastností a schopností než hádáním budoucnosti, jen je místy stručná na úkor jasnosti textu.

Hádání z ruky je spojení cheirognomie (vzhled ruky a jejích částí v souvislostech s charakterem osoby) a cheiromancie (předvídání životních událostí z ruky). Obě cizí slova naznačují, že víc než o "hádání" jde o systém poznávání.
str. 4: "Čtení z ruky nevynáší rozsudek, ale odhaluje směry vývoje."
str. 28: "Hlavní čáry rukou jsou charakteristické tahy, nad nimiž amatérský chiromantik hloubá, kudy chodí, ale ony mohou být úspěšně čteny jen v souvislosti s ostatními znameními. Jsou jen jednou z viditelných soustav znamení, výstupků a tvarů, které v souhrnu napovídají o charakteru a osudu."

Historicky bylo hádání z ruky provozováno v Číně a Indii už před 3000 roky; jeho vznik dosahuje jistě mnohem hlouběji do minulosti. Směrem na Západ se vytrácí zkoumání vepsané povahy a nastupuje "hádání".
str. 7: "V Británii možná existovalo umění hádat z ruky už od doby druidů, kteří používali způsob dorozumívání zvaný "prstový ogam". Ten používal články prstů, dlaň a pohyby ruky, které využívali v naprosté tajnosti ke komunikaci mezi sebou."


Viktoriánský autor D´Arpentigny rozdělil ruce do sedmi kategorií v knize Chirognomie, le science de la main (Anglie, 1886), z níž se vychází dodnes. Carl Jung, zde roztomile "psychoanalitik", a hlavně jeho stoupenci uznávají pravou ruku za "viditelnou" osobnost a levou za vnitřní. Zdá se, že toto prastaré rozdělení má stále něco do sebe. :-)
Dominantní ruka je ta, co se víc používá, zobrazuje se na ní vše vědomé, aktivní, co se právě děje. Druhá ruka je pro věci soukromé, sny, přání, sexuální energie. Rozdíly mezi oběma rukama mohou naznačovat konflikt mezi těmito dvěma hledisky.

Nepochopitelné se mi zdá, že všechny prsty mají svá jména po antických bozích, jenom palec je palec. Prsty se jmenují:
  • Jupiter (ukazováček) - ego
  • Saturn (prostředníček) - výzkumník
  • Apollón (prsteníček) - umělec
  • Merkur (malíček) - komunikátor

Články prstů se čtou odshora dolů: zkoumání sebe sama, postoj k materiálnímu světu, smyslné fyzické touhy. Kloub první shora reprezentuje duševní řád, druhý materiální řád. Jasné mi to moc není.

Čára života - není ukazatelem dlouhověkosti, ale jakosti života.
Čára hlavy.
Čára srdce - vztahy.

Čára osudu.
Čára úspěchu.
Čára zdraví - ideální je, když není vidět vůbec.

str. 41: "Žena nosí prsten na levém Apollónově prstu, aby ukázala spojení mezi Sluncem a Měsícem." Takže už někde u starých Řeků se vytratil tento smysl a nastoupil nesmysl s Prométheem... Teoreticky by měl horoskop určovat tvar rukou a většinu čar na nich, o nějakém výzkumu ale nevím. Staří Egypťané měli pěkné vysvětlení, proč jsou prsty různě dlouhé: protože slouží jako antény pro určitý druh ezoterické energie. :-)

str. 54: "Člověk předem varovaný je předem vyzbrojený!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 listyticha | 23. září 2014 v 20:47 | Reagovat

Ta prstová anténa mi připomněla pohádku o Červené Karkulce v úpravě pro radioamatéry:
„Tady Červená Karkulka, tady Červená Karkulka. Babičko, proč máte tak veliké uši? Opakuji: Babičko, proč máte tak veliké uši? Přepínám.“
„Abych tě lépe slyšela, ty náno. Vylaď si anténu.“

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama